Hinduismus

Hinduismus je považován za nejstarší z živých náboženství, existuje více než 5000 let. Vznikl na indickém subkontinentu a jeho unikátnost spočívá především v tom, že jej nikdo nezaložil ani nevznikl působením jednotlivce. Také jeho původ není možno vysledovat k žádnému určitému historickému období. Hinduismus nelze považovat za pouhé náboženství, je to způsob života. Je to stezka povinností, po níž je dáno člověku kráčet ve společnosti řízené bohem. Hinduistou se člověk nestává, ale rodí. Není možné se této víry vzdát.

Vyznává ho téměř jedna miliarda lidí, hlavně v Indii a v Nepálu, ale i v Bangladéši, Pákistánu a na Srí Lance. V poslední době také v Latinské Americe, Evropě a USA. Obecně lze říci, že hinduismus je velmi různorodé, otevřené a tolerantní náboženství. Cílem hinduisty je konečné duchovní vysvobození z koloběhu života a smrti (mókša). Mezi nejvýznamnější směry hinduismu patří višnuismus a šivaismus.

REINKARNACE

Hinduismus věří v cyklus reinkarnací. Podle toho, žije každý jedinec několikrát. Duše, která je nesmrtelná, se po smrti převtělí do jiného těla (člověka, zvířete, rostliny). Podle skutků, které v předchozím životě udělal – to se nazývá Karmanový zákon neboli Karma. Cílem je vysvobození z těchto cyklů – mókša, tj. spojení Áthmanu (Já) s Bráhmanem. K tomu vede několik cest:
1. Poznání a meditace
2. Vykonávat svoje povinnosti a neulpívat na nich
3. Cesta oddání a láskyplné služby bohu a další.

POSVÁTNÉ TEXTY
Hinduismus má obrovskou sbírku textů, které byly formulovány před mnoha tisíci let různými autory v jazyce sanskrt, který je kořenem všech moderních indických jazyků. Tyto texty ve skutečnosti nebyly až do relativně nové doby písemně zaznamenány, ale předávány mnoha mudrci, kteří jejich obsah vykládali. Hinduistické posvátné texty obsahují systematický výklad různých předmětů včetně vědy, náboženství, metafyziky, filozofie a duchovních znalostí. Nejsou omezeny jen na několik knih, protože hinduismus sám není limitován jen jedním souborem idejí. Texty jsou rozděleny do dvou hlavních kategorií: šruti („to, co slyšíme“) a smrti („to, co si pamatujeme“). Základem hinduistického náboženství jsou Védy, které jsou pravděpodobně nejstaršími knihami na světě.

BOHOVÉ A BOHYNĚ
Hinduisté uctívají mnoho bohů, kteří se všemožně převtělují. Za božský zdroj je však považován bráhman – absolutno. Je to existence, která nemá formu, která proniká vším, která je všudypřítomná, vševědoucí, všemocná a přesahuje čas a prostor. Existují dvě pojetí tohoto boha. Je to bůh bez atributů, Nirguna Bráhman, nebo bůh s tvarem a atributy, Saguna Bráhman.

Lidé, kteří na cestě duchovnosti začínají, nemohou hned obsáhnout pojetí boha jako absolutní existence neboli bráhmanu. Různorodost projevů boha je dána různými pohledy na absolutní existenci, jejichž prostřednictvím je možno boha dosáhnout. Absolutní bůh řídí vesmír pomocí tří hlavních personifikací, považovaných za hinduistickou trojici: Bráhma – vůdce, Višnu – ochránce a Šiva – ničitel. Všichni tři jsou od sebe neoddělitelní a působí společně. Funkcí Brahmy je tvořit prostřednictvím boží vůle. Višnu pak uchovává to, co bylo vytvořeno, a k tomuto cíli podle víry sestupuje v různých stádiích evoluce lidského rodu na zem, aby zničil zlo a znovu nastolil spravedlnost. Šiva je považován za ničitele – má se za to, že při převládnutí zla periodicky ničí svět, aby mohl být znovu stvořen ve své čisté formě.
Veškeré dění v životě hinduistů má posvátný charakter. Vyberou si boha a svobodně ho vyznávají. Světí svátky a účastní se poutí, aby se přiblížili bohu a získali dokonalejší reinkarnaci. V každém domě je oltář, u kterého se modlí při svítání a západu Slunce. Do chrámu, který je v každé čtvrti nebo vesnici, chodí navštěvovat bohy, nosí jim obětní dary (parfém, svíčky, ovoce), nebo naslouchají čtení véd.

NEDOTKNUTELNÁ KRÁVA
Kráva byla pravděpodobně prvním zvířetem, které hinduisté v Indii domestikovali. Pro prastarou vesnickou komunitu byla kráva skutečným požehnáním, poněvadž dávala mléko, ze kterého se vyráběly další produkty k obživě. Kravský trus byl také použitelný jako palivo nebo se smíchal s hlínou na maltu, kterou se natírali podlahy a zdi. Na farmách sloužili býci k orání a používali se také k cestování a přepravě zboží. Není proto překvapením, že začalo být nepředstavitelné krávu zabít a jíst její maso. V literatuře véd je kráva symbolem božské hojnosti a svatá písma zabíjení krav zakazují. Zde je původ hinduistického uctívání krav a důvod, proč hinduisté nejedí hovězí maso. Tato víra také měla lidi přesvědčit, aby neubližovali nebo nezabíjeli žádná zvířata, proto jsou mnozí hinduisté vegetariáni.