Kněžna Drahomíra

O české kněžně a manželce přemyslovského knížete Vratislava I. toho není moc známo. Nevíme přesně, jak vypadala či jaká byla její povaha. To jaká pravděpodobně byla, se můžeme dozvědět z kroniky Václava Hájka z Libočan či z Kosmovy kroniky. Jenže Kronika česká od Václava Hájka z Libočan není objektivní. Autor byl při psaní své práce plně pod vlivem katolické šlechty. Idealizoval české dějiny z pohledu katolíka. Byla upravována a doplňována neznámými údaji, autor si vymýšlel postavy a roky. Abychom tedy měli alespoň představu o tom, jaká Drahomíra mohla být, zde je úryvek z Kroniky české:

„Ale ona (česká kněžna Drahomíř) byla tvrdší než skála nikteráž sebou hnouti nedala. Biskup, ač mnohá kázání před ní činil, nikoli její srdce nemohl obměkčiti...“

Drahomíra se narodila pravděpodobně roku 890 (podle jiných zdrojů roku 877) a zemřela roku 935. Pocházela z polabského slovanského kmene Stodoranů a stala se manželkou přemyslovského knížete Vratislava I. pravděpodobně roku 906. Narodilo se jí šest dětí, dva synové a čtyři dcery: Václav, Boleslav, Spytihněv (jenž umírá v dětském věku) a z dcer je známa pouze Přibyslava.

Kníže Vratislav, vládnoucí od roku 915, však již o šest let později zemřel (někdy se udává, že padl v boji s Maďary) což byla škoda, protože to byl mocný a schopný panovník. Nastal problém, protože jejich 2 synové (Václav a Boleslav) nebyli v té době zletilí, a tak se o vládu v zemi dělily dvě ženy. Situace v zemi byla napjatá.

Po Vratislavově smrti se jeho manželka dostala do sporu s tchýní Ludmilou. Domácí velmožové rozhodli o rozdělení moci mezi Ludmilou a Drahomírou. Ludmila začala již v únoru roku 921, vládnou za Václava, který byl v té době nezletilý. Z jejich rozhodnutí byla výchova Václava a Boleslava svěřena jejich babičce Ludmile. To se nelíbilo Drahomíře, i když Ludmila vychovávala oba její syny již za života Vratislava. Drahomíra podezírala svoji tchýni, že ji chce zbavit vlády i majetku. Ludmila to však popírala a dokonce si přála, aby si Drahomíra vzala své syny a jí dala volnost sloužit Bohu.

Ale spory pokračují. Konflikt mezi oběma ženami souvisel s vývojem mezinárodní situace. Ludmila prosazovala zahraniční orientaci českého státu na bavorské vévodství, s čímž Drahomíra vůbec nesouhlasí. Drahomíra se spíše zasazovala pro spolupráci se Saskem.

I v otázkách náboženských to mezi nimi skřípe. Ludmila tíhne ke staroslověnskému východnímu křesťanství, jaké kdysi na Velkou Moravu přinesli soluňští bratři Konstantin a Metoděj, zatímco Drahomíra je jednoznačně pro západní latinský ritus.

Jejich konflikty byly podle legendy završeny vraždou Ludmily. Drahomíra ji nechala zavraždit v noci z 15. na 16. září 921 na Tetíně. Ludmile bylo 61 let. Vraždu vykonali Vikingové jménem Tunna a Gommon. Ludmila tušila, že jí přišli muži zabít. Prosila, aby se mohla pomodlit a aby ji mečem sťali hlavu, ale oni ji nevyhovili a uškrtili ji.

Když se vlády ujal někdy v období let 922-925 její syn Václav, vypověděl ji, kvůli uklidnění poměrů v zemi, z Prahy a na čas ji uvěznil na nedalekém hradišti Budeč. Po nástupu svého druhého syna Boleslava roku 935 upadla Drahomíra v nemilost a musela uprchnout z jeho dosahu. Dokonce ji pronásledovali jím vyslaní lidé, kteří ji měli zabít.