Alžběta I.

Alžběta I. byla dcera Jindřicha VIII. a Anny Boleynové. Narodila se roku 1533. Byla velice inteligentní a vzdělaná (plynule hovořila několika jazyky). Vytvořila archetyp protestantského panovníka.

Její otec, Jindřich VIII.Tudor, by udělal snad vše proto, aby se mu narodil syn, který by byl silný, převzal po něm vládu a zajistil by pokračování jeho dynastie. Zapudí svou první ženu Kateřinu Aragonskou, která mu není schopná porodit syna a po sedmi letech sporů si nakonec vezme krásnou Annu Boleynovou, která se odmítla stát jeho milenkou. Když půvabná Anna zjistí, že je těhotná, všichni jsou si jisti, že to bude chlapec. Nikdo si neodváží tvrdit opak, jelikož by padl v nemilost. Jenže se nenarodí chlapec, ale krásné děvčátko,které dostane jméno Alžběta (po matce Anny Boleynové a Jindřicha VIII.)
Jenže ani Anna Boleynová není schopná porodit syna, a tak ji po několikati potratech Jindřich jednuduše odstaní a vybere si svojí třetí ženu, která mu jistě porodí následovníka trůnu.

Po popravě své matky Anny Boleyonové je prohlášena za nelegitimní dítě, ale závětí svého otce je obnoven její nárok na trůn po Eduardu VI. a Marii I (Marie Stuartovna). Právě Marie se u ní ukryla, ale Alžběta ji v roce 1554 dala uvěznit, jelikož uvěřila, že byla zapletena do spiknutí proti její osobě. 1587 Marie Stuartovna skončila na popravišti, ovšem jejího syna Jakuba ponechala svým dědicem.
Po její popravě se situce zhoršuje. Alžběta si proti sobě poštvala katolíky i Mariiny zastánce.

Zpět k jejímu mládí...:)
Alžběta zpočátku vyrůstala s šestou ženou Jindřicha VIII., Janou Parrovou, díky níž se mohla vrátit zpět ke dvoru. Jana Parrova byla protestantka, milující matka i starostlivá pečovatelka. Po smrti krále Anglie se Jana Parrova provdala za svoji jedinou lasku, Thomase Seymoura. Byl to jeden z nejkrásnějších a nejobdivovanějších mužů u dvora. Zpočátku měl v úmyslu oženit se s princeznou Alžbětou, ale na základě jejího odmítnutí se stal manželem Janny Parrové. Oddaně ho milovala o zbožňovala, ale on často vyhledával společnost princezny Alžběty. Thomas Seymor byl její první láskou. Pouze platonickou, samozřejmě...:) Vyrůstala nejen se svojí macechou a otčínem, ale i se svými sourozenci. Malého Edwarda (syna Jany Seymourové a Jindřicha VIII.) milovala ze všeho nejvíc. Byl to její mladší bratr, kterého obdivovala. Trávili spolu hodně času, ale Edwardovo zdraví nebylo nejlepší. Nebyl tak silný jako jeho otec, velice brzy se unavil a více než o turnaje a lovy se zajímal o studium. Byl ovlivněn protestantismem stejně jako Alžběta. Po smrti Jindřicha VIII. nastoupil na trůn známý jako Edward VI. Brzy však zemřel (6.července 1553) a královnou Anglie se stala Alžbětina starší sestra Marie I.

Marie byla dcerou Jindřicha a jeho první ženy Kateřiny Aragonské. Jako malá byla prohlášena za nelegitimní dceru a postavena mimo dvůr. Byla silná katolička a chtěla spojit Anglii s Římem. Za její vlády nastala trvdá inkvizice. Tisíce protestantů bylo upáleno pro svoji víru. Za tento čin královna získala přídomek "Krvavá Marie". Nedokázala si získat lid, lásku svého manžela Filipa Španělského ani vytouženého potomka. Anglie ji odsuzovala za sňatek s katolickým Filipem, pro kterého měl sňatek pouze politický význam.

18.března 1554 poslala Alžbětu do vězení do londýnského Toweru poté, co jí obvinila z účasti na spiknutí proti své osobě. Tam byla uvězněna dva měsíce, poté ji Marie nechala přemístit z Toweru do domácího vězení. Krátce před svou smrtí ji Marie Tudorovna jmenovala svou nástupkyní. Zemřela 17. listopadu 1558 v Londres nenáviděná vlastními lidmi a manželem, který jí pohrdal

Bylo ji 25 let, když stanula v čele mocné Anglie. Byla neprovdaná a navíc s pochybnou minulostí. I tak si dokázala naklonit lid a po její smrti truchlí celá Anglie.
Po svém nástupu na trůn vydala v roce 1559 výnos, kterým zavedla anglikánskou státní církev.

Odmítala všechny potenciální nápadníky, nikdy se nevdala a neměla děti. Proto se jí často říká Alžběta Panenská. Jenže...Tehdy bylo jedinou povinností ženy, a hlavně královny, spojit se s mužem a rodit jedno dítě za druhým. Alžběta však prohlašuje: "Již jsem zavázána jednomu manželovi, a tím je anglické království." Přesto nelze řící, že by se krásná a mladá královna nikdy do žádného muže nezamilovala. Jedním takovým "šťastlivcem" byl její přítel z mládí Robert Dudley. O jejich důvěrném vztahu se brzy dozvěla celá Evropa. Alžběta Dudleyho jmenovala hranětem z Leicesteru. Jelikož věděla, že by se nikdy nemohl stát králem, nikdy se za něho neprovdala.

Uvědomovala si, že Anglie zaostává, a to hlavně v zámořských objevech. Nenáviděla Španělsko. Roku 1588 se konala osudová námořní bitva mezi Anglií a Španělskem. V té době byl španělským králem Filip II. (v této bitvě měl 130 lodí, 2000 děl a 20 000 vojáků), přesto nedokázal vyhrát. Alžběta poslala lodě bez posádky, které obsahovaly výbušné směsy mezi španělské lodě. Španělsko prohrálo a moc Španělska upadla. Alžběta je díky tomuto tahu známá jako "hořící plachetnice".

Vraťmě se k Marii Stuartovně.
Alžběta zemřela v roce 1603 a na trůn nastupuje nová dynastie - Stuartovci, konkrétně Jakub I.

Zdroj: Učebnice dějepisu, moje hlava a History revue (červenec 2009)